Co ještě umíme?

Maminky a svědkyně

Maminkám a svědkyním připravujeme obvykle květiny, které tzv. "drží barvu" celé svatby, nebo "drží druh květů".
Pokud má nevěsta laděnou svatbu do nějakých konkrétních barev, dostanou maminky a babičky kytičky v těchto barvách. Druhově však vybíráme jiné květy, než má v kytici nevěsta.
Pokud se drží opakování květů, např. růží, mají všichni v kyticích růže. Jinou barvu nevěsta, jinou maminky, jiná je na stolech a další mají třeba babičky. Svědkyně má stejnou barvu jako nevěsta.
Babičkám se dává obvykle do kytice o dva květy méně než maminkám. Symbolizuje to generační posun.
U maminek a babiček se většinou volí vázaná technika zpracování kytic. Svědkyně mívá uvázaný jeden květ z nevěstiny kytice, zvláště chceme-li dodržet její historickou roli. Podle starověké pověsti se jedna svědkyně, jako nejlepší přítelka nevěsty, zhostila svého svědeckého úkolu velice zodpovědně. Na poslední chvíli se ještě chtěla ujistit, zda si je nevěsta jistá svým rozhodnutím se vdát. Otočila se na svou kamarádku a snažila se jí před důležitým krokem ještě chvilku zdržet. Při tom chytla nevěstu za kytici a nedopatřením z ní vytáhla jeden květ. A od té doby se na znamení velkého a zodpovědného úkolu svědkyním při obřadu dává do ruky jeden květ z nevěstiny kytice. Buď jenom tak, bez přízdob, a nebo lehce nazdobený.
Někdy mají nevěsty požadavek na složitější kytičku i pro svědkyni, nebo dokonce kopii své vlastní kytice, ale není to dobrý nápad. Svědkyně by v žádném případě neměla zastínit nevěstu ani šaty, ani kyticí, dokonce by se neměla snažit se jí ani nijak jinak vyrovnat.
Oblíbenou, avšak finančně náročnější verzí kytičky pro svědkyni je květinový náramek. Měla by ho však mít i nevěsta, protože se jedná o netradiční květinovou dekoraci, která obvykle poutá velikou pozornost, a ta by měla patřit během svatebního obřadu beze zbytku slečně nevěstě.